PŘÍBĚH REBELŮ
Svoboda má svou cenu
"Štěstí spočívá ve svobodě a svoboda v odvaze."
Byla to krutá zima. Plná živoření a stavu, který byl na hony vzdálený veškerému pohodlí minulého života. Titul, který kdysi znamenal právo na klidný spánek, teplou postel, stravu a nesčetné další výhody života rytíře, byl teď jen cárem pergamenu. Cárem pergamenu, jež někdo ledabyle počmáral a nechal odvát společně s divokými větry nadcházejících mrazů. Byla to krutá zima. S houstnoucí tmou uhasínal i poslední plamínek naděje.
Nátlak na výběr daní a celkový nárůst chudoby v zemi si vyžádal svou cenu. Všudypřítomná myšlenka vzpoury už nešla dále přehlížet. Jedním z problémů byl samotný kníže. Nebyl ochoten udržet stanovisko svého postavení vůči požadavkům císaře a stále urputněji vykořisťoval lid svého panství.
Již dávno nebyl ochráncem, stal se pouhým seržantem, který nad lidmi drží bič. Nebral v potaz události v Dubině, nájezdy elfů, ani vypálené vesnice. Nebo je možné, že by v tom byl nevinně?
Byl snad hlavním viníkem císař, který pro svou zahraniční politiku potřeboval větší zdroje?
Byl to snad právě on, kdo nás drtil výběrem daní, bez ohledu na naši situaci? Kdo ví...
Pak už jen stačilo, abych se přimíchal do potyčky mezi obyvateli zapadlé vesnice a oddílem výběrčích daní. Vesničané byli vyhladovělí až na pokraj smrti, kdežto vojáci si celou situaci vyložili jako příležitost k pobavení. Dopadlo to prolitou krví, vyhnáním výběrčích a následnou odvetou ze strany knížete.
K mému dopadení byl i přes jeho nelibost vyslán Olaf. Samotná debata nedopadla nejlépe... Nedokázal jsem si zachovat chladnou hlavu a naopak jsem se nechal unést emocemi. Postavil jsem se knížeti na odpor. Stálo mě to titul, sídlo, majetek a dobré jméno.
Nic však není černobílé. Získal jsem tak podporu obyvatel a svobodu.
Začali jsme přepadávat výběrčí daní a lichváře. Část zisku jsme vraceli zpět mezi lidi, abychom hladomoru učinili přítrž. Čin šlechetný však začal lákat i individua nepočestná a chamtivá. A naše pověst tak získala kyselou pachuť puškvorcového piva. Oprostit se od těchto individuí nás stálo mnoho úsilí, času a zdrojů. Naštěstí nám pomohli elfové z Hvozdu.
Získali jsme podporu obyvatel, kteří nás kryli a pomohli nám i ve špatných dobách. Ale o to více pozornosti se nám dostalo ze strany knížete i císaře, když začal proud daní vysychat. Namísto zaslouženého výsluní a oslav našich jmen, jsme teď vyvrhelové. Banditi a lapkové. Vzbouřenci a rebelové.
K tomu všemu přišla další krutá zima, která nás vyhnala do mrazivého větru. A aby toho nebylo málo, s prvním tajícím sněhem dorazil i oddíl císařských mušketýrů pod velením Farguse. Ten tu ještě chyběl...
... Z myšlenek mě vytrhl hlas mého pobočníka:
"Můj pane Rychwalde. Dorazil posel od knížete."
"Jak to myslíš, že dorazil? To si našel cestu až sem do lesů? To mohli přijít rovnou s celou armádou a neztrácet čas s poslem," vyrazil jsem ze sebe plný obav.
"Ale ne, pane. Chytli jsme ho na kraji hvozdu. Pro jistotu jsme ho svázali a dopravili sem s pytlem na kebuli," usmál se můj druh ve zbrani. Úleva na mém obličeji musela být opravdu vidět...
"Dobrá. A co s sebou nese?"
"No v tom je ten problém. Má pro Vás pozvánku na Slavnosti Rovnodennosti s nabídkou na jednání o míru. Přítomnost těch puškomilů z císařství ho možná donutila jednat."
"To zní jako past už když to jen říkáš."
"Mně taky pane. Ale je tam napsáno, že jsou pozváni všichni, včetně nás a zástupců elfů z Hvozdu."
V hlavě mi zvonilo několik poplašných zvonů, které byly odlity v obavách a podezření. Ale ani kníže Maxmilián by si nedovolil poskvrnit posvátnost oslav Rovnodennosti prolitím krve. A Fargus nepatří k těm, kdo by se snížil k tak nečestnému jednání.
Zima nás ale zasáhla tvrdě. Zásoby docházejí, mušketýři v zádech, navíc den za dnem ztrácíme přízeň lidu.
"Dobře. Budeme postupovat následovně. Pro jistotu propustíme kurýra bez odpovědi a pošleme zprávu vlastní cestou. Alespoň Maxmiliánovi ukážeme, že se nebojíme."
"Ano, pane."
Co bude dál? Mír? Kompromis? Past a zrada? Kdo ví. Hlavou mi proběhla poslední myšlenka předtím, než jsem odkráčel zpět do tábora.
"Snad ta oslava proběhne v klidu..."